Záchrana vrtulníkem

úvod  / tipy do hor  / záchrana vrtulníkem

Na horách je celkem obvyklé, že záchranná akce probíhá za pomocí vrtulníku. Záchranná akce se tím zjednoduší a výrazně zrychlí. Ale určitě se vyplatí o tom něco vědět něco navíc.

Jak na to

Letí-li vrtulník na místo nehody, měli bychom sami zvážit, kde by bylo přistání nejvhodnější. Vždy je nejlepší být co nejblíže postiženému. Ale pozor, rotor vytváří velké proudění vzduchu, které může prohloubit pacientovo podchlazení.

I proto je nutné ho chránit plachtou nebo izolační folií, kterou dostatečně zajistíme proti odlétnutí. V případě lavinových neštěstí je dobré nechat přistát vrtulník cca 100 m po větru od laviniště. Důvodem je nejen nasazení lavinových psů, ale i velké zatížení sněhu vrtulníkem a nebezpečí zborcení případné vzduchové kapsy postiženého.

Profesionálové řídí nás, ne naopak

Důležité je uvědomit si, že pilot je profesionál s množstvím nalétaných hodin, a proto se bude vždy rozhodovat podle svých zkušeností a vaše navádění je pro něho jen orientační. Přes veškerou snahu pomoci se snažte nemotat na místě pilotem zvoleného přistání a vždy sledujte pilota a čekejte na pokyny posádky, i kdybyste měli 10 školení horské záchrany!

A když není možné přistání vrtulníku, nezoufejte. Řadu záchranných akcí lze provést spuštěním záchranáře na navijáku a vytáhnutí nazpět i s pacientem.

Navádění vrtulníku

Zvednutím obou rukou nad hlavu dává znamení, že potřebuje pomoc. Tělo tvoří pomyslně písmeno Y = "yes". Zvednutí pouze jedné ruky a druhé připažené symbolizuje střed písmene N = "no", tedy nepotřebuji pomoc. Zásadně rukama nemáváme! Osoba, která navádí vrtulník klečí na okraji přistávací plochy (POKUD MOŽNO ZÁDY K VĚTRU) až do té doby, kdy se rotor zastaví.

Důležité informace a bezpečnostní opatření při navádění vrtulníku

  • pro přistání vrtulníku je potřeba rovná plocha 6 x 6 m s maximálním náklonem 8°
  • v prostoru 25 x 25 m nesmějí být žádné překážky
  • v okruhu 50 m nesmí být žádné volné předměty. Proudění větru od rotoru vrtulníku zvíří všechno lehké (oblečení, bivakovaní pytle, izofolie atd.).
  • zasněženou plochu je dobré pro přistání udupat
  • k vrtulníku se vždy přibližujte pouze ZEPŘEDU, jste tak v zorném poli pilota
  • nepřistupujte k vrtulníku blíže dokud se nezastaví rotor!
  • pokud rotor běží, tak je možné k vrtulníku přijít pouze za doprovodu posádky
  • pozor! na předměty převyšující hlavu, jako lyže, hole na batohu …a děti na ramennou!
  • pozor! na svahovitý terén či terénní nerovnosti - rotor mění výšku nad terénem a může být nebezpečně nízko!
  • jste-li vyprošťování ze skalní stěny, tak se při zavěšení na naviják vrtulníku vždy odepněte od jištění na skále!

výše uvedené zásady neplatí pouze pro vás, je nutné si ohlídat všechny přihlížející osoby

Vrtulník není jistá spása

Vrtulník je skvělý pomocník. V horském terénu je navíc několikanásobně rychlejší než cokoliv jiného. A pomocí navijáku a podvěsu dokáže vyprošťovat z těžce přístupných míst. Jeho možnosti však vždy nesuplují rychlou sanitu. Záchranářské vrtulníky jsou zpravidla poměrně malé a pacient je v nich často uložen ve velmi stísněných podmínkách. Není proto snadné a často ani možné provádět některé život zachraňující úkony.

K tomu přistupují pro všechny vrtulníky typické vibrace, které nepříznivě ovlivňují činnost monitorovacích přístrojů. Nemůžeme spoléhat také, že vždy přiletí. Vrtulník má omezené nebo dokonce znemožněné možnosti za snížené viditelnosti, větru a nebezpečí námrazy. A tak vždy může nastat situace, která donutí záchranáře podniknout pozemní, zpravidla zdlouhavou, záchrannou akci. A asi lze zjednodušeně říci, že túra absolvovaná ve špatném počasí nejen zvyšuje riziko úrazu, ale i snižuje šanci na efektivní záchranu vrtulníkem!

Zveřejněno se souhlasem tatry.cz